	Pročevilské první jarní trail-koumání
	Nu, Pročevily (čti Buky) pár dní dopředu už anoncujou akcu, takže neváhám a jedu, ale nikoho se mi nedaří zvyklat ke komplicingu, tak jedu alone, vlakmo. Píše se 16.4.2010. Na místě jsem okolo 4tý, a je tu zatim jen klasická sestava, Pety, Zajda, Placka a časem se slejzaj a sjížděj i další. Buky, Nedvěd, Benďák, Kuře, Míla, Wandal, Hrach a Kýša Placková :D My tu zatim koumáme co kde novýho se vyskytne a splodí. Po chvíli težkýho přemejšlení to radší odsouváme a jdem jezdit. (co myslíte? ustál? neustál?) Zjišťujem, že po zimě bude samozřejmě nutný nějaký ten tuning, a mě zas začínaj svrbět ruce, tam beru lopatu a hrabičky a užuž zas něco aspoň jen na oko uklízim a tak... Bujaré veselí necháváme až na večer, páč je v Rožmíku první výročí Bowlingu, to ještě netušim o co jde. Hoblujem cca skoro do tmy, pak přichází na řadu hlad, neboli ulomit si někde větívku, ořezávátkem na tužky udělat špičku a opect co jsme si přivezly z houmu. Bujaré veselí necháváme až na večer, páč je v Rožmíku první výročí Bowlingu, to ještě netušim o co jde. Jedu s Kuřetem a jeho polovičkou k Benďákovi, kde máme BaseCamp. Tam se zmátořit po ridingu, ocáknout a razíme do víru maloměstské společnosti. Krom naší crew (Buky, Benďák, Zajoch, já) se dostavuje i Novka snouborder, a...kupy dalších který už si ani nepamatuju, pač to bylo VOSTRÝ a když byl rumkola za 20, tak si dokážete asi představit zbYtek, Party si jede nájs, dál pivka, bouchaný Teq, koláčky a bábovka a podobně až jsme z toho skončili ve 4 ráno v Saigonu bo jak se jmenovala ta diskárna s 10m čtverečníma, tam už jen pokec o jednom fotrovi co mu je snad ani ne 18 a další stórky. Přichází pokročilá hodina a tak to šněrujem (doslova :D) k Benďákovo domovu. Tam bratři v tricku zabíraj postel, a já zabírám zem, na který ležim asi 6 hodin a spim tak 2... Ráno, nebo spíš až v poledne dom, tam něco... a v nědělu s Harim ladíme, a dokonce i dolazujem. Po 3ch hodinách koulení balvanů a rubání hlíny za posledních nedělních paprsků nám vzniká new zasílák s rozměrem: 4 hloubka X 5,5 dýlka, do lehké pravé pěkně ve fullspeedu mezi stromy, docela mortal kombat, tak mám tu čest to odpanit. A to na HT, tak na to jdu, zkouším a posílám, vytuhlej a jen čekám co se semele, a hale, sic rána jak z děla, za krkem mi hrklo, ale docela čistota, tak to zkoušim potvrdit a daří se, na to že jedinej protect mám integrálu, mno... docela dost, příjemně rozklepanej se loučim a spokojen že jsem přežil razim dom... A tim se dostávám k pondělí, kdy klasicky razim do Plzně, ale i s Norkem :) (viz předchozí ADD)

Pročevilské první jarní trail-koumání

Nu, Pročevily (čti Buky) pár dní dopředu už anoncujou akcu, takže neváhám a jedu, ale nikoho se mi nedaří zvyklat ke komplicingu, tak jedu alone, vlakmo. Píše se 16.4.2010.

Na místě jsem okolo 4tý, a je tu zatim jen klasická sestava, Pety, Zajda, Placka a časem se slejzaj a sjížděj i další. Buky, Nedvěd, Benďák, Kuře, Míla, Wandal, Hrach a Kýša Placková :D

My tu zatim koumáme co kde novýho se vyskytne a splodí. Po chvíli težkýho přemejšlení to radší odsouváme a jdem jezdit.

(co myslíte? ustál? neustál?)

Zjišťujem, že po zimě bude samozřejmě nutný nějaký ten tuning, a mě zas začínaj svrbět ruce, tam beru lopatu a hrabičky a užuž zas něco aspoň jen na oko uklízim a tak...

Bujaré veselí necháváme až na večer, páč je v Rožmíku první výročí Bowlingu, to ještě netušim o co jde.

Hoblujem cca skoro do tmy, pak přichází na řadu hlad, neboli ulomit si někde větívku, ořezávátkem na tužky udělat špičku a opect co jsme si přivezly z houmu.

Bujaré veselí necháváme až na večer, páč je v Rožmíku první výročí Bowlingu, to ještě netušim o co jde.

Jedu s Kuřetem a jeho polovičkou k Benďákovi, kde máme BaseCamp. Tam se zmátořit po ridingu, ocáknout a razíme do víru maloměstské společnosti. Krom naší crew (Buky, Benďák, Zajoch, já) se dostavuje i Novka snouborder, a...kupy dalších který už si ani nepamatuju, pač to bylo VOSTRÝ a když byl rumkola za 20, tak si dokážete asi představit zbYtek, Party si jede nájs, dál pivka, bouchaný Teq, koláčky a bábovka a podobně až jsme z toho skončili ve 4 ráno v Saigonu bo jak se jmenovala ta diskárna s 10m čtverečníma, tam už jen pokec o jednom fotrovi co mu je snad ani ne 18 a další stórky. Přichází pokročilá hodina a tak to šněrujem (doslova :D) k Benďákovo domovu. Tam bratři v tricku zabíraj postel, a já zabírám zem, na který ležim asi 6 hodin a spim tak 2...

Ráno, nebo spíš až v poledne dom, tam něco...

a v nědělu s Harim ladíme, a dokonce i dolazujem. Po 3ch hodinách koulení balvanů a rubání hlíny za posledních nedělních paprsků nám vzniká new zasílák s rozměrem: 4 hloubka X 5,5 dýlka, do lehké pravé pěkně ve fullspeedu mezi stromy, docela mortal kombat, tak mám tu čest to odpanit.

A to na HT, tak na to jdu, zkouším a posílám, vytuhlej a jen čekám co se semele, a hale, sic rána jak z děla, za krkem mi hrklo, ale docela čistota, tak to zkoušim potvrdit a daří se, na to že jedinej protect mám integrálu, mno... docela dost, příjemně rozklepanej se loučim a spokojen že jsem přežil razim dom...

A tim se dostávám k pondělí, kdy klasicky razim do Plzně, ale i s Norkem :) (viz předchozí ADD)